First week with my french bulldog puppy

The Aprés-chic

First week with my french bulldog puppy

Včera to byl přesně týden, co jsem si domů přinesla moje malý štěněcí miminko Edu.

And let me tell you – it’s been a week!

Všichni mi říkali, že pořídit si psa je těžký, že je to jak malý dítě a že to chce hodně trpělivosti. Nechtělo se mi tomu moc věřit. Vždyť se s tím stačí pomazlit, dát napít, najíst vyvenčit a hotovo!

No.

To je z části taky pravda. Ale, že se týden nevyspim, každých pár minut budu uklízet loužičky (a i něco jinýho…), 5x si budu muset prát povlečení a drhnout matrace…s tím jsem už nepočítala. 😀 Ale přestože můj byt smrdí jako pavilon opic v zoo, mám vyrážku po celym těle vyrážku (i na místech, kde jsem si myslela, že vyrážka nemůže ani být…) a za granule jsem dala pomalu víc peněz než za jídlo pro sebe – nelituju ničeho.

Prvních pár dní bylo překvapivě lehčích než zbytek týdne. Je to podle mě tím, že si ještě zvykal na nový prostředí, takže si moc netroufl zlobit. Když už se rozkoukal – začalo to pravý peklíčko. Všechno kouše, žužlá, nevydrží pár minut sám bez toho, aby štěkal (čti: kvičel) a loužičky dělá, kde se mu zlíbí. Abych mu zase nekřivdila, někdy jde na podložku…ale mám pocit, že mě tím spíš tak nějak trolí. 😀 Že mi chce ukázat, že to umí, ale pak se stejně vyčůrá na zem, aby mi dal najevo, jak moc mu jsem u zadku. 😀

Je fakt, že mu stačí pár minut mazlení a hraní si a za dalších 10 minut je už tuhej a celý dny vyspává. V noci se pak mění v gremlina, co odmítá spát ve vlastní pelíšku a pokud ho nedám do postele, nepřestane vřískat. Nutno podotknout, že i přes noc žije vzorcem „hodina spánku, hodina hraní“, kdy mě budí a chce si se mnou hrát klidně ve 3 ráno. Když tak neučiním, zabaví se například čůráním u mých nohou. 🙂 Moje aktuální ranní rutina proto začíná převlíkáním postele a nadáváním.

Příští týden s ním jdu na prohlídku k veterináři, kde ho odčerví, naočkují a upřímně doufám, že potom už bude moc chodit ven. Nevím jestli jsem naivní, ale věřím v to, že venku snad vybije tu svojí excesivní energii, POŘÁDNĚ vykonná potřebu a já budu mít v noci aspoň trochu klid. Je to reálný??:D

Jak už jsem ale psala nahoře – přes všechny jeho výjevy, loužičky a kvičení, pořád nelituju vůbec ničeho. Už za ten týden se moje nálada zvedla o 1000000 levelů výš a já konečně chápu všechny pejskaře, co bez svých chlupatých parťáků nedaj ani ránu.

Máte vy někdo pejska? Zažívali jste něco podobného, když byl malý?:):D

S láskou, V.

 

16 komentářů

  1. Kája Blažková napsal:

    My jsme si zhruba před rokem pořídili 2. pejska (teda spis máma ho pořídila, aniž by nám o tom někomu řekla:). Ze začátku to bylo celkem v pohodě, ale pak když už se rozkoukal, začal ten pravej horror. Všude bylo načůrano a nejen to….. pokračovalo to ničením kytek, zdí, lišt, postelí atd…. Teď už se trochu uklidnil ale furt to není úplně ideální😂

    • Apres-chic napsal:

      :DD S tvojí mamkou pořádně soucítím! Jeee, tak snad se to brzy s lepší. Eda mi díky bohu zatím zničil jenom chlupatej koberec z IKEA na který se mi vykadil a musela jsem ho vyhodit. Ale ani asi nechci vědět kolikrát jsem už tenhle týden pustila pračku. :)))

  2. Magdalena napsal:

    Zdravím Val, my máme pejsky 2- 13 a 2,5 roku. Musím říct, že jsme to měli mnohem jednodušší. Když byl ten mladší štěně, tak mu stačilo tak 30 min hraní, pak odpadl a 2 hodiny spal. Ale u nás tomu hodně pomohlo, ze mel vedle sebe parťáka a my jsme se nemuseli bát po 10 dnech dát na noc ven. Možná to krutě (2 měsíční štěně dát ven),ale on měl tu nejlepší ochranu.
    A jak píšeš-je to každodenní dávka energie a nikdy bych neměnila.
    Hezky den

    • Apres-chic napsal:

      Moc děkuju za komentář!:) Podle mě je to u určitých plemen úplně nromální a upřímně, trochu závidím!:D<3

      • Viktorie Žwaková napsal:

        Čau vali Eda je mooooc krásný a doufám že bude vpořadku. A mimochodem máme taky štěně ale už má 10 měsíců, je to bernský salašnický a když byl malý tak všechno co mu prisko pod nos to rozkousal. V.

        • Apres-chic napsal:

          Jeee, moc děkuju! Haha, Eda se snaží, ale zatím všechno spíš ožužlá s těma svýma zoubečkama. 😀 Asi až vyroste, tak to teprve bude náročný. 🙂

  3. Tereza napsal:

    Po zkusenosti s mym francouzskym buldockem nechapu vsechny lidi, kteri se tesi na nove stenatko, je to totiz fakt bolest 😅😁. Pracka jela nonstop, ruce dokousane, nevyspalost level milion a stene, ktere poradne uslo jen, kdyz mi spalo na kline 🤷🏼‍♀️. Ale stoji to za to, ted uz ma muj partak dva roky a lasky by se ve mne nedorezalo ♥️.
    Jen jestli muzu dat tip, tak jestli mas moznost s nim byt doma a nechodis od pondeli do patku do prace, tak dej si ru praci s tim, ze podlozku zrusis. Ja ji nezavedla a bylo to to nejlepsi rozhodnuti ☺️. Sice jsem prvni mesic behala co 20 minut ven vycurat (navic bydlime ve ctvrtem patre bez vytahu 😅) ale po mesici uz to bylo temer bez nehody, fakt to stalo za to, pochopil po chvilce, ze doma to fakt nejde, a ze kdyz to zvladne venku, tak je kolem toho mega show, hrani si a radost 😁. Myslim, ze tady se investovat energii fakt vyplati ☺️.
    Preju hodne spanku a malo louzicek ☺️!

    • Apres-chic napsal:

      Moooc děkuju!<3 Haha, upřímně si mi teď udělala radost - aspoň vím že je normální, když je takhle neposednej a nedělám něco špatně já. 😀 Snažím se s ním být fakt co nejvíc to jde, ale zase se trochu bojím, aby na mě nebyl příliš závislej a pak, když budu pryč dýl než pár hodin z toho byl vystresovanej:( Jinak s tím chozením ven - taky jsem nad tím přemýšlela, ale prý nesmí do 3. očkování ven + je tam teď celkem zima. I kdybych ho brala jen před dům, mám trochu strach aby neonemocněl. 🙁 Neměla si to s pejskem stejně?

      • Barbora napsal:

        Vali,nam to taky rikali s malou, ale chodili jsme. Ne na nejake dlouhe prochazky, ale treba kolem baraku atd. Sem tam jsem ji vzala na par hodin do kavarny (kdyz mela 2 a neco mesicu) a ted jsem za to strasne rada, protoze kdyz s ni jdu do kavarny nebo restaurace, tak se se vsema zdravi, ma rada lidi + vzdycky usne😂🙈 treba tak po 10-15 min v kavarne mi usne na kline a vydrzi i 2-3 hodiny ,takze muzu v klidu byt s kamaradkama treba. A s tim odloucenim – chodili jsme ze zacatku kazdy den tak na hodinu pryc a pak najednou jsme museli s pritelem ve stejnou dobu do prace na 8 hod a zvladla to v pohode, rekla bych, ze celou dobu spinkala😂

  4. Barbora napsal:

    Ahojky Val, mame ted francouzskeho buldocka 5 mesicu a ohledne toho spinkani – spi teda s nama v posteli a kdyz je pritel na nocni, sama jde k sobe do pelisku a ceka az do rana tam, dokud on neprijde, takze pejsek si sam rekne, kde se citi lepe. Pocuranou a pokakanou postel jsme meli uz taky nejmin 500x😂 ale to se zlepsi, i to spani. U nas tak prvni dva tydny nez si zvykla, ze vecer se chodi spat a rano se vstava. Kdyz vstane v noci na zachod, dam ji na podlozku a hned ji vezmu zpatky do postele, aby vedela, ze si nechci hrat. Jen ohledne toho kousani do prstu – vim, ze to neboli, kdyz je malinky. Ale pritel daval male na zadek, kdyz kousala a nedovolil ji to a ja ne. A pak jsem s ni jednou byla venku, kdyz uz ji narostly zuby, a neco snedla a ja se chtela podivat co to ma a ona me pokousala. Ne nejak hodne, ale ohnala se a to si k priteli nedovoli. Na to bych si teda davala pozor. Jinak kdybys chtela s necim poradit, na fb je super skupina Frbul – francouzsky buldocek a tam najdes i spoustu tipu atd☺️ jinak Edanek je nadherny, preju hlavne hodne zdravi a malo rozkousanych veci!❤️

  5. Marie napsal:

    Ahoj Val,

    nechci tě strašit, ale my máme pejska od 3.11.2019, včera mu byly 4 měsíce. Ven s ním chodíme tak od půlky listopadu, a zatím potřebu vykonává spíš doma než venku. Asi tak.. jdeme ven, jsme venku fakt dlouho, občas se to povede, vyčůrá se venku, tak proběhne ohňostroj radosti a chválení, ale taky se děje to, že venku nic neudělá, a pak to udělá doma na hygienickou podložku. Jako je dobrý, že se naučil na podložku, a upřímně vůbec nevim, jak ho naučíme, aby vše dělal venku. co se týká kakání, tak to dělá primárně doma na podložku :D.

    Přeji hodně sil. Každopádně tu radost, kterou ti pejsek do života každý den dává, je nepřekonatelná 🙂 <3.

    M.

    • Apres-chic napsal:

      Hrozně moc děkuju! Snad z toho vyroste. 🙁 Jako co už vnímám jako progress je, že párkrát byl venku, ale to u rodičů na zahradě a tady v Praze se pořád dost bojí. Konečně se mu ale prodlužují pauzy mezí čůráním a kakáním, takže to alespoň stíháme vyderžet do rána. 😀 No, moc taky držím palce! Snad těm chlupáčům domluvíme. 😀

  6. Bea napsal:

    My máme fenku na inzerát z útulku (původní majitelka byla musela do azylového domu kam nesmí zvířata). Byl ji už rok takže jsem vůbec nezažili tyhle štěněčí výlevy. Akorát první den se mamce vyvlékla a utekla ale díky bohu ji chytla nějaká zkušená pejskařka a nahlásila to na útulek kam jsem volali i my takže nám dali číslo a psa si předali.

    • Apres-chic napsal:

      To je skvělý, že jste si jí vzali domů! A upřímně závidím. 😀 Tasky bych Edíka nejradší posunula o jeden rok dopředu. Je sice k sežrání, ale ty nervy… 😀

Napsat komentář

Connect with:



Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..